Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIX. Co přinesl vítr ze Španělska
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
Milujete květiny? Já je miluji vášnivě! Mohl
bych po celé měsíce se stejnou rozkoši pozorovati
vývin poupěte. Ženy a květiny jsou nejkrásnější
dílo boží. Já však nemám s těmito tolik trpělivosti,
jako s oněmi.
Myslím, že by se tam mohl založití také jakýsi
park. Jest to zajisté jeden z nejprostších, ale nejvyš-
ších požitku, muže-li člověk na vlastní hroudě sázeli,
pořádatí a zařižovati dle vlastního náhledu a vkusu.’
Opustím-li moře, neusadím se ve městě, abych se
snad udusil mezi zděmí. Chci míti nad sebou neob-
mezenou klenbu nebeskou, zelená luka í rozsáhlá pole
blízko moře nejsou také věc špatná.
Moss prý staví na Svartskáru. Proč by se také
dům na Gláborgu nenechal přestavěti v jistém slohu ?
Nevidím žádných překážek, a •stanu-11 se tam staví-
telem, bude se Gláborg brzy tak pěkně yyjímati, jako
nějaký severský letohrádek s vyhlídkou na daleké
moře.
Měl jsem také ještě jiný plán. Chtěl jsem se totiž
usadití pod krásným nebem andalusským, v nějakém
odlehlém koutku; ale tam bych musil býtí samoten,
když bych nechtěl doufati ve společnost dvou čer-
ných, zářících, temným závojem napolo zahalených
očí . . . Srdce mé touží po něčem jiném.
Uchvacující, zářící krásy jsou mně odporné.
Žádný poklid . . . vždy žárlivost, nenávist, bouře...
slovem náruživost. Takové lásky se bojím. Cas můj
již vypršel. Nepřeji sobě již ani bouří ani vášně.
^ Všecko, po čem bych v ohledu tomto toužil, jest
příjemný krb domácí, kde bych se mohl škádlítí s ma-
lou, rozmilou bytostí, která se svěřila péči mé.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
