Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XXII. Poslední zprávy o přátelích u Bottenského zálivu. — Asi o rok později
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 355 —
héko společníka budoucí firmy. Konvalinku napomí-
nám, aby na cestě dala na sebe dobrý pozor.«
D o p i s p a n í M o s s o v é d c e ř i :
»Přijdeš domů, Májo má — ach, nyní se teprve
starý tento domov stane skutečně milým matce Tvé.
Činila jsem si veliké výčitky, že se mně to zde
také bez tebe nelíbilo — nyní, kdy mne Bůh obdařil
nezapomenutelnými dary svými. Čím jsem si tobo
zasloužila, že byly splněny veškery naděje moje, ano
ještě mnohem více, než jsem se doufati osmělila!
Druhdy jsem Ti často říkávala — ačkoli jsi slo-
víjm mým mnoho víry nepřikládala — že otec
Tvůj ve mně přece jednou uvidí něco jiného, než hro-
mosvod špatného rozmaru svého.
A hle, od Tvé nemoci přináší mně téměř každý
den nové důkazy, že jsem se mu stala nevyhnutel-
nou. Přijal mimo jiné nyní také ten obyčej, že se ve
všech věcech ptá po mém náhledu. Nikdo z nás ne-
zmiňuje se o tom, že to druhdy bývalo jinak. Tuším,
že otec Tvůj vůbec na to ani nemyslí.
Opakuji sama sobě stále a stále, že pozdní toto
štěstí přesahuje vše, v co jsem kdy doufala a čeho
jsem zasluhovala. Bylo by mně to bývalo nade všecko
bolestné, kdybych zde, před oběma mladými paními,
byla musila opět se podrobovati dřívějším zkouškám.
Nyní však se cosi podobného již nikdy nevrátí...
A všecko to vzešlo z velikého zármutku našeho. Ne-
musíme tedy vděčně uznávati, že protivenství bývá
srdci lidskému na prospěch?
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
