Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XXII. Poslední zprávy o přátelích u Bottenského zálivu. — Asi o rok později
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 357 —
sud toliko v tora, žc mu Vivika připraví sklenici
grogu.
Píši ve Tvém bývalém dívčím pokoji, Májo. Se-
dávám zde často, vzpomínajíc na Tebe, jak jsi zde
stávala u okna, pátrajíc dalekohledem po svém ve-
liteli.
Zde nahoře, odkud máme tak velkolepou vyhlídku,
sedávám také často, pozorujíc, jak se míhá světélko
uprostřed moře na pusté skále, kde tráví život svůj
dvě vyvolené duše, posud činné a čilé, působíce skrov-
ným i prostředky více dobrého, než tušili můžeme.
Vychovanec jejich prospívá utěšeně.
Znám zvyky obou starců tak dobře, že vím, kdy
od krbu vstávají a ke stolu zasedají. Potom, když
m alá svítilna jejich září, berou ze skříně písmo sva-
t é .. . Právě rozžali sv ítiln u ... Skončím, dokud pa-
prsky její sahají sem ke mně.
Bůh Tě opatruj, drahá Májo, v každé chvíli ži-
vota Tvého; toto jest každodenní modlitba věrné
m atky Tvé
Beaty Marie Mossové.«
A mezi tím co malé světélko na Sovím liskali
m íhá se mlhou večera podzimního, loučíme se s přá-
teli svými v zálivu Bottenském.
Kdybychom chtěli ještě oknem nahlédnouti do
chatrče obou starců, viděli bychom věrné druhy,^ jak
stojí u lože malého Jakuba, ruce majíce zbožné se-
pjaty.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
