Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha druhá: Tajemství moře a srdce lidského - VIII. Oba otcové církevní
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
197 -
V odměnu za tento žert ráčil se kostelník mi-
lostivě usm áli; a úsměv jeho nebyl nepodoben řadě
ran z bambitky. Hlas jeho byl tak hluboký a silný,
že nejen mohl vypomáhali při mši ve dnech svá-
tečních, ale byl by snad dovedl také hlasem svým
nahraditi hlas zvonů a tak svolali farní obce do
kostela. v
Důležitá osobnost ta, vysoký, hubený muž, se
svislými, nad čelem rozčísnutými vlasy barvy lnu,
složila se nyní na druhé křeslo, koží potažené.
„Nu, co myslíte dnes večer, kostelníku ?“
,,Mám-li vám to říci, pane pastore, tedy jsem
myslil, když jsem slyšel váš vtip o ďáblově ba-
bičce a její zástěře, že zapomínáte mnohdy, že také
patříte k církvi."
„Docela dobře, kostelníku — na mou duši, stává
se to dosti často 1A věru byl bych rád, kdyby, místo
abych kázal živým lidem, bylo se mně dostalo ta-
kové missie, jako onomu knězi, který slouží mši
v
i Bockstenu na Sotenásu."
„Jaká je to mše? Jakživ jsem ji neslyšel!“
„Já také ne — ale musí býti neobyčejně poho-
dlná. Pověst vypráví krátce: Protože byla n Bock-
stemí. spáchána vražda, musí tam duchovní v plném
ornáte každou půlnoc čísli mši. A teď chápete, ko-
stelníku, že zavražděný nemá práva bráti to příliš
přísně, a třeba slyšel noc co noc stejnou písničku,
ledy myslím, jak říká přítel Moss, že s tím přece
musí býti spokojen ... Ale konečně máme tu přece
vodu a čarodějnici k tomu 1
“
Vešla stará Vivika se džbánem a sklenicemi.
A byla právě v lakové náladě, že se jí třásla hlava,
ruce i džbán v nich.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
