Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - II. Otec a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 27 —
na slova, která dvorní slečna vyryla do okenní ta-
bule, a jež zněla takto :
,Jsteim spokojena s osudem —
a bohu dík můj za to buď*!“
,,Aha,“ odvětil Moos spěšně, ,,ty’s spokojena
st osudem svým — co potom má znamenali tento
objemný dopis?"
-Můžeme býti spokojeni s osudem, o kterém
doufáme právem, že se nezhorší, a přece vždy mů-
žeme pomýšleti na to, jak bychom jej zlepšili.“
„A děkujeme za to bohu," dodal Moss poněkud
posměšně, ,,i když by se osud nezlepšil ani tak,
jak bychom si přáli.“
„Ano, otče, tak to myslím,“ odvětila Maja, úplně
se ovládajíc. „Vždyť mně bůh uštědřil tolik, dav
mně srdce, jež chápe lásku, a dopřáv mně, abych
nalezla předmět lásky, hodný, největší oddanosti, jaká
může býti údělem srdci lidskému. Může mně vůbec
nějaká moc lidská odníti toto vědomí ?“
„Myslím, že se nebude s tebou příti žádná
lidská moc o vlastnictví na výhody ty, jež si ovšem
bez nebezpečenství pro cizí práva můžeš ponechati.
A nevyslovil-li on v dopise svém žádného jiného
přání, než aby směl setrvali při potrhlých zamilo-
vaných myšlenkách svých, pak věru nestálo ani za
to, vyvolávali můj hněv pro takovou hloupost."
„Aniž bych se nyní třeba slovem jen zmínila
o tom, co chce v dopise svém, pokládám příležitost
tuto za vhodnou, abych ti učinila toto krátké sdě-
lení ... Já a Gudmar jsme spolu spojeni tak, že ne-
můžeme býti rozloučeni, neboť rozloučení v čase a
prostoře není vlastně žádným rozloučením pro nás.
Jméno, které mám nyní, do smrti nezaměním za jiné,
3*
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
