Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - V. Ještě žijí staří bohové
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 53 —
„Tak, tak, čarodějnice chtějí nyní býti ochrán-
kyněmi andělů? Měj se na pozoru, sta rá ... Veliká
jest trpělivost poctivého člověka, ale přísahám při
velikém volu builarském, že dlouho již nevydrží
Thorborg ví, co dělá, a můj syn tak é... A ted ven
— mám malou poradu s kostelníkem, a vidím ho
přicházeti tamhle kolem rohu. A budeš-li se chovati
Lak, jak se sluší na duši křesťanskou, mohla bys
dostati nejen ty k velkonocům nový šál, ale mohlo
by se také státi, že by dostal beran postříbřený zvo-
neček.“ — — — — — — — — — — " _
Vivika vyvalila oči a letěla do kuchyně, kde se
usadil zatím Sven, aby oškrabal mrkev do polévky,
kterou chvílemi ochutnával.
„Měj se na pozoru, hochu,“ ozval se nejmír-
nější diskant tety Viviky, „zbytečně se spálíš — však
já již vím, jak polévka chutná.“
Sven Dillhufvud byl by málem upustil sběračku
na zem, místo aby ji byl dal opět do kotlíku, tak
překvapen byl mírností výtky Vivičiny.
V tom však přišel kostelník se svou nesmírně
důležitou tváří, a protože nebyl maják dopoledne roz-
svícen, uklonila se čarodějnice docela způsobně před
tímto pánem, který však pozdrav její opětoval sotva
patrným pokynem hlavy.
Před mnoha a mnoha lety pozdravovávali se ti
dva docela jinak, jak to říkaly aspoň některé stařeny
z okolí. Ale kdo by věřil klepům, kterými si staré
báby krátí dlouhou chvíli.
„Poslyšte, teto,“ pravil Sven, aby zmírnil vzpo-
mínku na svoji všetečnou prohlídku kotlíku s po-
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
