Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XIX. Co se stalo kapitánu Geisternovi při návratu domů
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 241 —
Když se octla na chodbě, přitiskla si ruku pevně
na bušící srdce a pospíchala na druhou stranu do své
skromné komůrky.
Kapitán Geistern zůstal seděti dále u stolu, hlu-
boce skloněnou hlavu maje položenu na sepjaté ruce.
»Toť bídné! Toť bídné!« bručel si. »Malé to ptáče
cvrliká mně příliš blízko . . . Musíš býti pomstěna,
Henriko moje, a obraz tvůj nesmí nikdy, nikdy za-
niknouti v mlhách . . . bude mne provázeti vždy a
všude.«
Tak byl zabrán do svých myšlenek, že ani nepo-
zoroval, jak se dvéře opět otevřely.
Neslyšel sice, že se otvírají, ale tím lépe slyšel,
jak byly nyní zavřeny.
Byl to sám pastor.
»Služebník, kapitáne Geisterne! Věc bude odbyta
několika slovy — nemiluji odjakživa dlouhých řečí.
Pukl bych zlostí! Zpropadení Norové nevzali si z ve-
likého vola bullarskeho větší částky nežli vy si be-
rete ze skromného stádečka mého. Což jste musil prá-
vě na nejnádhernější duši z celé farnosti, mé vložíti
ruku svou? Ne, ne, jsem sluhou církve a musím v
mírnosti uvážiti, co praví poctivec sv. Jakub: »Nikdo
nemůže spoutati jazyk, toto nepokojné zlo, plné smrtí-
cího jedu.« A proto neříkám nic jiného, docela nic
jiného než toto: Milý pane kapitáne, buďte tak laskav
a zbavte mne rozpaků, v jakých bych se octl, kdy-
bych o té věci měl mluviti z přímá!«
»Učiním tak tím raději, pane pastore, protože se
mnou již dcera vaše sdělila slovy ještě jasnějšími
společné přání vás všech; zítra odjedu do Fjállbacky.«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
