Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - I. Slzy při návratu ze svatby
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 15 —
Proč jste tak starostliv o svou moc1
? Proto, po-
něvadž A
’ nitru svém uznáváte svou nestálost a obá-
váte se, že by ji někdo mohl zpozorovati a vyko-
řistiti.
Tuším, že je to věcí nejzbytečnější ze všelio,
proč se znepokojujete . . . Ach, neobávejte se, že se
stanete tak moudrým, abyste někoho v pravý čas
nechal nabyti moci té. Vaše svéhlavost. Vaše obava,
abyste se nestal příliš povolným, bude Vám v tom
vždy brániti. A zmizí-li konečně tato starost o Vaši
vážnost, nebude to již nikdo pokládati za nutné, aby
po nějaké moci toužil, neboť pak to již k ničemu ne-
prospěje.
Tu máte tedy moje dojmy o Vaší povaze. Mám
je úplně jasně před zrakem svým, nechť plujete
v moři španělském, nebo se procházíte po březíjh
moře Severního.
Kdybyste náhodou mezi mnohými věcmi, o kte-
rých bych mohla psáti, chtěl se dověděti také něčeho
o mně, sděluji s Vámi, že se ke všem lidem chovám
právě tak, jak jsem se chovala posud — nechť to již
bylo takové nebo jinaké. K Vám však jsem se chovala
jinak, jako bych to nebyla já.
Pátrám -li po příčině, která nesrovnalost tuto
vyvolala, tuším, že spočívá v tom, že si my dva vždy
musíme odporovali — a to jest věc velmi zlá.
Kdybyste ve mne věřil, byla bych k Vám právě
tak dobrá; ale poněvadž jste ve mne nikdy nevěřil,
neměla jsem také nikdy síly ani chuti, abych po-
klady své pro Vás rozmrhala.
Život můj jest stále stejný. Plyne tiše, nikoli
však bez užitku, mezi skalisky našimi. Můj otec,
můj bratr, přátelé a moji chudí se oií dělí.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
