Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - IV. Ještě jednou u sádky na tresky
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 61 —
Jak jsi pravil — starým lidem můžeme sloužiti, ať
jsme stavu jakékokoli.«
»Hm, ekápete se opět mýck slov — přeji vám to
srdečně. Mám dobré zásoby. Bože můj, jak mne bu-
dete poliřešovati, Pelle! Bude to smutné, Pelle!«
V kajutě, jejíž dvéře byly otevřeny, aby jim i
mohl vnikati čerstvý vzduch, ležel Grudmar na malé
úzké .pohovce, m aje v ruce lístek, který mu Sven
ráno přinesl. Vzezření Grudmarovo bylo skutečně
změněno, zvláště kdybychom chtěli srovnávati
čím byl, když M aja přede dvěma roky na celní lodi
snídala.
A mohl se tomu někdo divitil
l id y ... ach, kdy bude opět takové, jaké to bý-
valo druhdy"?
Gudinar věděl velmi dobře, že může každé chvíle
očekávat! jmenování své kontrolorem.
Avšak kdo ho bude proyázeti do nového jeho do-
mova? Kdo ho chce tam nyní provázeti’?
Vše, čeho dosáhl, záleželo tedy v tom, že se bez
naděje musil rozloučití s tou, která byla cílem veške-
rých jeho tužeb. Kozloučiti se s ní — neviděti ji již,
neslyšeti m ilý hlas její, nešměti tisknouti ruku její.
P ři pouhé myšlence této střídaly se horko a zima
v krvi jeho, obyčejně tak klidně proudící, a Gudmar
si pak přával právě tak snažně, aby mu místo kon-
trolora ušlo, jako dříve usiloval o dosažení jeho.
Zam ítnuv nabídnutí patrona M ossa,-který se do-
mnival, že přece vykonal skutek neslýchané šlechet-
ný, uzavřel si Gudmar cestu ke všem dalším po-
kusům.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
