Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - IV. Ještě jednou u sádky na tresky
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 62 —
Zraky Májiny tomu také nasvědčovaly, že o celé
té věci nemohlo se již jednati.
»Což jsem se stal jí nehodným,« zvolal nehohý
mladý muž snad již po tisicí v dlouhém tomto a
trapném měsíci. »Což jsem tak úplně opovržení ho-
den, poněvadž nemohu a nechci se vzdáti povinnosti
a dráhy, kterým jsem se jednou věnoval?«
»Může ti však uspokojivé vědomí pevného vy-
trvání nahradíti všecko, co ztrácíš?« šeptávalo srdce
jeho.
Gudmar sklonil hlavu v němém bolu. Mladý orel
ukryl bol svůj, nepodnikl však ničeho k umírnění
jeho.
Jak trpký osten skrýval se v pohledech vždy za-
smušilých a vyčítavých, které na něj upíral otec
jeho, ve krátkých jeho slovech a odměřeném cho-
vání! Jenom Thorbog setrvala v nezměnitelné lásce
po boku jeho. Ale také u ní neshledával jiné útěchy
kromě soucitu.
Gudmar byl tak jemnocitný, že nechtěl s Hjel-
mem o záležitostech svých mluviti; nové poměry,
tvořící se mezí Mossem a Hjelmem, bránily mu
v tom.
Hjelm by se byl velmi rád povznesl nad tyto
překážky, Gudmar však pravil: »Nemluvme nyní
o této věci...« A tak sobě sám zahradil i tuto cestu.
7 takovéto náladě byl Gudmar také onoho rána,
když přinesl Sven lístek, o němž jsme se již zmínili.
Uvidíme později, že Gudmar již dříve obdržel lístek
totiž onen, který mu byl plavec Rangar sám
s příslušnou lstivostí zdvořile zaslal.
Když byla Gudmarovi doručena zpráva, o které
právě mluvíme, tázal se ihned na hocha, který list
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
