Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - VI. Jmenování - VII. Den dnešní není dnem včerejším
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
nostmi ... Lidské dílo ... lidské zákony! Co jsou, co
znamenají, když se člověka zmocni zoufalství!
A nyní, starý věrný Samaritáne, zhoj milosrdně
ránu mou!
Přikládám ještě -jeden list — odešli jej hned.
Pluji do Goteborgu, abych sám o všem zprávu
podal.
Thorborg . . . musí tomu věřiti . . . dokládám se
jí svou duší, jakož i láskou svou k Máje — střelil jsem
teprve po třetím vyzvání, po třetím útoku.
Mája mne bude posuzovati mírně.
Přátelé naši ... co řeknou o n i?
Tvůj Gudmar.«
Zrak starého otce hledal zraky přítele a dcery.
V oku jeho zrcadlila se otázka, podobající se veliké
slze.
»Nemohl jednati jinak!«
»Ach, ovšem; vždyť nemohl jednati jinak.«
Uchopiv ruku starcovu, stiskl ji Hjělm vřele ...
Thorborg jej objala.
VII.
D e n d n e š n í n e n í d n e m v č e r e j š í m .
Po vedru dosti dlouho trvajícím zahalilo se nebe
v temné mraky. Chystalo se patrně k dešti.
Bylo to druhého dne po zamýšlené a tak nešťastně
ukončené slavnosti rodinné na faře.
Mája si hned časně z rána vyšla na louku a nyní
se vracela právě do své ložnice, aby ještě před sní-
daní oblek svůj poopravila, když tu zaslechla moc-
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
