Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - VII. Den dnešní není dnem včerejším
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 117 -
Rychle jako blesk spěchala ona, která právě té-
měř ani státi nemohla, do předního pokoje. Poslední
rozčilení duševní vrátilo tělu i duši její pružnost a
sílu, o které je bylo rozčilení první oloupilo.
»Sem, sem s dopisemk prosila dychtivě.
Psaní jí bylo ihned odevzdáno. Byl to list Gud-
marňv, uzavřený v jiném, který byla psala Thorborg.
»Drahá matinko, nech mne nyní o samotě,« pro-
sila Mája. »Bude to tak nejlepší.«
A nečekajíc ani na odpověď, odešla Mája do lož-
nice a zavřela dvéře za sebou.
Když Mája zmizela, přistoupila paní Mossová
k manželu svému.
»Slyš nyní také mne!’’ pravila tiše. »Probůh, měj
se na pozoru! Provádíš hru, která tě muže státi více,
než nyní tušíš. Pochval jsi se dobře na dceru naši?
Ano, musil jsi to učiniti. Vzpomeň si tedy na tento
obraz — bude na tebe působiti lépe, než mohou slova.«
A tak zmizela také ona.
»Ach tak, opouštějí mne obě ... obě ... Myslím,
že jsem přece ten, který zůstane státi při vesle. Uvi-
díme, slečno dcero, nechám-lj se polekati! Rozumím
ženským vrtochům také trochu.«
Pevným krokem odešel Moss do vlastních svých
pokojů, aby se pobavil prohlížením výkresů, které
mu byl zaslal nedávno přišlý stavitel, jenž řídil stav-
by na Svartskáru.
V ložnici své ležela Mája na kolenou.
Prolévajíc nesčíslné slzy, četla dopis, který jí
líčil veškeré dojmy Qudmarovy, který obsahoval
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
