Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - VIII. Noc vyvrženého na skalnatém ostrůvku
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 125 —
Je snad k tomu někdy •třeba doby delší, než dvou
minuť? Nebo potřeboval snad Holt času delšího, když
tehdy na břehu botenskéni poprvé duši svou nechal
sestonpiti do podsvětí?
Je-li vykonán první krok, nenechává krok druhý
nikdy na sebe čekati, neboť následky kroku prvního
nemožno tém ěř nikdy setříti. Jedny zápletky při-
cházejí za.druhým i, svírajíce do sítí svých vždy pev-
něji duši, která jen slabě zápasí o vybavení, tak že
ji konečně touha po svobodě úplně opouští; majíc
dosažení volnosti za nemožné, domnívá se asi nebohá
duše taková, že již musí sledovali osud napřed jí
určený.
Pro zločince není pohodlnější víry nad tu, že
sobě osud svůj neutvořil sám, nýbrž že byl pouhým
slepým nástrojem v rukou mocnosti vyšší! Přichází
ovšem také konečně den, kdy víra tato již nevysta-
čuje, aby zakryla holou pravdu. Je to den, v němž
se dostavuje lítost!
Zprvu se snad zločinec vysmívá tomuto hostu,
tupí jej způsobem všemožným, až jej konečně i ode-
žene!
Avšak který přítel nebo nepřítel byl kdy vytrva-
lejší než lítost1
?
Za dlouhé noci zatvrzélosti, za této dlouhé noci
duševní, která se skrývá pod nejskvělejší sluneční
září zevnější, stojí ve dveřích lítost, vztahujíc ruku
svou, aby se přiblížila ke svědomí — a tato ruka ne-
hledá nikdy m arně: zcela bezpečně a velmi rychle
nalézá svůj cíl. —
Nyní jest tedy svědomí sevřeno mučícími prsty
jejími!
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
