Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XI. Cizí rybář doma a na nové cestě s Gäddou
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 173 —
na to pomýšlel a pohlédl na mne velmi laskavě, měl
však sám tolik zárm utku a starostí, že k tomu nikdy
nepřišel.«
Pernilla předkládala nyní dětem každému na
jeho talířek, načež postavila misku kyselého mléka
na stoličku. Okolo ní usadily se děti, v jedné ruce
držíce, talíř s moučnou kaší, v druhé ruce dřevěnou
lžíci, a nyní začaly veliké hody, při čemž m atka m a-
lým dceruškám svým pomáhala. Konečně došla řada
i na dobrou ženu, která si však mohla vyškrábati je-
nom hrnek od kaše a misku od mléka.
Mezi tím nacpal si rybář svou dýmku a sedě na
židli pohlížel vesele na chudou rodinu svou. N ejra-
ději dlelo oko jeho na nejstarším synu, sedmiletém
Jakubovi, jehož .světlé vlasy, růžové líce a modré,
zářící oči dodávaly inu velké podobnosti s andílkem,
jaký byl v kostele quillském vymalován.
»A nyní, Pernillo,« promluvil Tolle zcela otcov-
sky, »nyní bych si přál, aby zde panoval takový po-
řádek, jako za nebožky babičky.«
»Jaký pořádek Tolle!«
»Víš dobře, že babička nechávala děti odříkávati
otčenáš a některé menší modlitby. Nevím jistě, pa-
m atuji-li se na ně, ty však je zajisté umíš.«
»Bůh to naprav,« odpovídala Pernilla, hluboce
jsouc zarmoucena. »Měla jsem vždy tak mnoho práce,
že jich také dobře neumím.*
»Tatínku, já umím: Bo ž e , j e n ž . . .!« zvolal
m alý Jakub, když byl jazykem svým olízal talíř
svůj tak čistě, jako by jej nejlépe byl omyl. »Mám tě
to naučiti, tatínku?«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
