Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XI. Cizí rybář doma a na nové cestě s Gäddou
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 174 —
»Nikoli, já to učiním — umím také: B o ž e, j e n ž
m i l u j e š clí t k y !« Tak ujišťoval hrdě rybářův
menší synek.
Tolle Persson byl patrně v rozpacích, a Perriilla
se zaměstnávala neobyčejně horlivě u krbu.
Po chvíli promluvil otec neobyčejně jemným
hlasem: »Ano, pojďte ke mně, drahé děti, a říkejte
svou modlitbu. Míval jsem vždy tak mnoho práce, ze
se již nepamatuji na modlitbu, kterou se babička
s vámi modlívala. Pojďte sem také vy maličké, a
také ty, Pernillo! Jakub bude modlitbičku nejdříve
odříkávati; a v neděli budu čisti otčenáš a ještě více
z babiččiných modliteb, a tak to budu činiti každou
neděli.«
Jakub i malý Tolle oořikavali modlitbu svou tak
pěkně, hlasem tak jasným a milým, že byli rybář
i žena jeho hluboce dojati, více než při službách bo-
žích v kostele.
Po chvíli připravila Pernilla lože ve velkých,
neckách, kde nyní spávala obě malá děvčátka, kdež-
to hoši, nastoupivší dědictví babiččino, ulehli do její
postele.
Když byly děti uloženy, a všude panovalo úplné
ticho, jali se rodiče teprve pořádně spolu hovořiti,
domnívajíce se, že jicli nikdo neposlouchá.
Avšak malý Jakub nespal a poslouchal, jak
krásně otec vypravoval o obou starcích na Sovím Ti-
skali, kteří chtěli dáti matce peníze a kteří otce na-
pomínali, aby se stal bohabojným a pracovitým, tak
že by sobě sám peníze vydělati mohl, kterých by již
nepropíjel, nýbrž za které by matce i dětem koupil
stravu a šaty.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>