Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XII. Otec a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 194 -
lépe, nedojde-li vůbec k žádnému rozhovoru mezi
námi.«
»Drahý muži, toť naprosto nemožno; vždyt se to
nadobro příčí rozumu, srdci a lidskosti.«
»Ať se to příčí čemukoli, ale možné je to, a zcela
jisté také. Slyšela jsi nyní poslední mé slovo . . .
A teď jdi a netlachej zde déle — není ti to nic platno.«
Nebohá paní Mossová kráčela ke dveřím.
Cítila v nitru svém s bolestí nevýslovnou, že
v této chvíli není s to, aby sebrala veškeru sílu a od-
hodlanost svou, kterou někdy v sobě cítívala. Buď
pozbyla odhodlanosti této v nepokoji a úzkosti po-
sledních čtyř dnů, nebo — zbožná paní Beata Marie
byla vždy hotova, hledali útěchu svou v Bohu —
- vy-
hlédl Bůh dobu jinou, snad ještě krutější, aby jí vrá-
til pevnou odhodlanost, které muž její nikdy neodo-
lal, kdežto ani nejvroucnější ani nejpokornější prosby
ho nikdy nedojaly.
»Zde není pro mne již žádného času,« šeptal jasný
rozum.manželky, muže svého dokonale znající.
A tak se tomu skutečně podobalo.
Také muži pravilo vnitřní jeho vědomí, že síla
jeho snad nepostačí, a divoká mysl jeho podněcovala
nyní sama sebe, aby nabyl útěchy, že nepovolí n i-
kdy.
Paní Mossová stanula u dveří, kliku držíc v ruce.
»Co chceš ještě“
?« tázal se muž hlasem téměř hro-
zivým, neboť při váhající slabosti její nabýval opět
statečnosti.
»Srdce mé bije tak prudce . . . Mája . . . Nikoli,
nemohu k ní vejiti a oznámiti jí, že . . . že . . .
vlastní otec její nechce s ní mluviti,í<
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
