Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XII. Otec a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 209 —
Když jej byl Moss chvíli v ruce potěžkával, zvo-
lal náhle: »Jdi svou cestou a nestůj zde jako oby-
čejně na výzvědách.« f
Paní Beata Marie odešla zvolna z pokoje. .Necí-
tila patrně ani urážky, které se týkaly vlastní osoby
její: veškeré city její soustřeďovaly se v milované
dc6ri.
Když byl Moss samoten, hleděl všemožně vnik-
nouti do své vlastní bytosti, aby u hrdého^ ducha,
který tam panoval předešlého dne, nalezl své právo.
Nenalezal však nic jiného, než co se mu nejvíce pro-
tivilo: nepokoj a úzkost. /
»Co asi chce1
? Bezpochyby, abych opět k ni při-
šel. Ale to se nestane! Nepůjdu nikam!«
Mezitím otevřel list a četl: , i |
»Abych se vyhnula novému v ý s t u p u , který bycii
nesnesla, a který by mně ostatně také nijak IiePr°
spěl. vidím se nucena, opustiti dům otcovsky za klidu
nočního. Osedlám koně svého sama, tak že nemuzes
nikoho trestati, tatínku . . .
Nejdříve půjdu na faru, potom . . . uvidíme.
Kéž by Ti Všemohoucí Bůh dal nejlépši radu,
tatínku! . . . ^ , r,_
Cekám. Nedoháněj mne dále. Prosí le o to
s vroucí oddaností
Tvá Ma]a.«
V divoké šílenosti zvolal Moss: »Bůb mne zatrať
— utekla! . . . Nu, zapomenu-li jí toho . . . vsak
o mně uslyší.* _ . ,
Těžký, neblahý mrak zastřel č e lo i myšlenky sta-
rého kupce — o srdci jeho nebylo řeči.
■ Nebohá manželka se ani neosmělila, přijití mu
do cesty.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
