Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XV. Otec
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 266 —
Moss se potácel.
»Mužeš přísaliati, že posud žijet«
»Ano, dokládám se ti věčnou blažeností svou,
strýčku! Nyní však již pojďme — teta Beata Marie
očekává tě v našem bytě. Em ilie a Thorborg jsou
nahoře. Lékař se právě odebral na odpočinek.«
»A o n . . . Rozumíš mně přece?«
»On, strýčku, odešel dobrovolně, z lícty k tobě.
Bůh ví, kam odešel nebohý ten hoch. U trpení jelio
jest nesmírně!*
»Utrpení j e ho? « Moss se poněkud vzpřímil. »A
to pravíš m n ě , že utrpení j e h o jest nesmírné? —
Jaké jest potom utrpení m é? On jest vinen vším,
co se stalo, a po dnešní noci nezotavím se již nikdy.
Nejsem ničím bez ní — on ji zamítl, a přece ho milo-
vala tak vroucně, že k vůli němu opustila dům ot-
covský.«
»Ach, nesrovnávejme břem ena svá, strýčku, nýbrž
snažme se, abychom si je na vzájem usnadňovali . . .
Také já kráčím po žhavém uhlí; kdož ví, co mne
očekává.«
Neodpovídaje ani slova, stiskl Moss ruku mla-
dému muži.
Došli nyní až k domu. Otec pohlédl vzhůru k po-
koji dcery své . . . záclony byly spuštěny.
Když vešel do předsíně, zmocnilo se ho chvění
tak prudké, že ho Hjelm stěží dovedl do pokoje, kde
ho věrná jeho družka očekávala s otevřenou náručí.
»Beato Marie! Se mnou je konec!« A nyní byl
Moss rád, že na věrném srdci jejím nalezl tichý útu-
lek. Byla to rozkoš, blahodárná bolest u srovnání
s chladnou samotou na Gláborgu.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
