Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XVII. Soud lékařův a soud boži
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 288 —
Oba starci na Sovím liskali nemohli již vydržeti
v pevném hradě svém. Připluli denně několikráte na
Svartskar, a v posledních dnech byl otec lodivoda
jediným člověkem, který mohl starého Mossa v zou-
falém bolu jeho na okamžik potěšiti.
»Co ze mne bude, co ze mne bude?« naříkal Moss
tohoto večera bez přestání. »Gudmar jest mlád, může
pro ni truchliti dlouho, avšak jest mlád . . . má dosti
síly . . . ale co bude ze mne1
?*
»Neptejte se takto,« napomínal ho lodivoda
klidným hlasem. »Dříve, pane patrone, nevěděl jste
sobě také jednou rady; avšak on, který žije na vý-
sostech, seslal vám pomoc v pravý čas.«
»Vím to, vím to dobře; tenkráte jsi přišel ty, a
s tebou starý Gádda; byla to však přece jen záleži-
tost světská.*
»Proto vám bude nyní, kdy vás tíží zármutek
tak veliký, seslán anděl místo lidí hříšných. Nesmíte
si však příliš zoufati. Jak mnoho trpívají lidé, aniž
by tím byli sami vinni! Každý den nemůže býti dnem
radosti, neboť pak by zde všichni chtěli věčně zůstati
a těšiti se z moci své.«
»Ovšem, ovšem, byl jsem mocným.«
»Jste posud, pane patrone, dokud se trpělivě ne-
podrobíte svaté vůli boží. Až to učiníte, bude vám
právě tak, jako by vám byli přestlali, tak že budete
odpočívati na měkkém peří, kdežto nyní ležíte na
ostrých trnech. Zde však přichází ta, ke které v době
úzkosti po Bohu nejdříve musíte obrátit! srdce své
a mysl svou.«
Odcházeje, ukázal otec lodivoda na vstupující
paní Mossovou, která — přistoupivši k manželi svému
— chopila se tiše ruky jeho.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
